 |
|
||||
|
Odpověď na mail Martina Šuly |
||||
|
Dobry den, vcera mne pri pravidelne navsteve Vaseho "Lomcovaku" velice zaujal clanek, kde moc hezky a "komiksove" popisujete vyrobu akupaku. K tomuto clanku Vam gratuluji, myslim, ze podobna informace uz mezi elektroletci dlouho chybela a mam pocit, ze podobny, trochu pouzitelny navod na vyrobu "klasickeho" packu vysel z pera p.Kroufka, tusim, ze v RCm a to je uz velmi davno..... Jak uz jsem psal, velice mne tento problem zaujal, tim spise, ze jsem se o nem dozvidal podobne informace jako Vy....tedy:"je to velice narocne, v domacich podminkach obtizne"... a vzdy jsem byl nucen zaplatit nemalou castku za vyrobu takoveho packu, pochybne spolehlivosti. Take jsem si myslel, ze to bude nadosmrti:-))) Mam ale na Vas jeste nekolik doplnujicich dotazu: 1/ Je mozne podobny postup (teploty, casy, pripravky)pouzit i na mensi clanky, v mem pripade hlavne 350 AAC nebo tuzkove "tisicovky" Sanyo ci NiMH 700? Predpokladam, ze na podobne clanky by mela pajka kolem 100W stacit? |
||||
|
ad1/ Stejný postup používám i na výrobu paků z maličkých baterií Panasonic P18N (mimochodem výborné přijímačové baterie do házedla) viz. foto. Je ovšem třeba být opatrný při přitlačování článků v přípravku a akumulátory dlouho neprohřívat (max.1s). Pouze dodávám, že je třeba odříznout izolaci přesahující mínusový pól, protože jinak bychom ji pájkou seškvařili. Určitě bude stačit i méně výkonná pájka. Já ovšem vlastním "kladivový" hrot pouze pro velkou pájku. Pro tak malé články by možná stačil menší obyčejný hrot zpilovaný do obdélníkového průřezu. |
||||
|
||||
|
2/ Pisete, ze uvedene pripravky lze ziskat od fy.Matyas. Jedna se o vyrobce motoru Mega? Na jeho www strankach jsem ale nenasel o nicem podobnem zminku...... Snad jsem se dobre dival? Zaroven predpokladam, ze i uvedenych "hrotu" existuje vice velikosti, pro ruzne prumery clanku? |
||||
|
ad2/ AccuLine (lišta) i pájecí hrot "kladivo" jsem koupil někdy před třemi roky od firmy Matyáš. Jedná se o známého výrobce elektromotorů. Přiznám se, že jsem jeho web nestudoval. Lepší bude asi zavolat přímo do firmy Matyáš (05/41212289 nebo karel.matyas@telecom.cz) |
||||
|
3/ Lze podobny postup bezpecne pouzit i u clanku, ktere nejsou "prumyslove", mam tim na mysli klasicky knoflikovy kontakt +, coz je treba priklad prave Sanyo 700 NiMH? |
||||
|
ad3/ Určitě lze tento postup použít bez problémů i na články s knoflíkovým kontaktem. Jak jsem se již zmínil je ovšem třeba respektovat doby ohřevu. |
||||
|
4/ Prilis jsem nepochopil, proc na zacatku "svlikate holky do naha"(haha, super terminus technikus)? Stejne pak obal nahrazujete smrstovackou a navic riskujete zkratovani?? |
||||
|
ad4/ Zmiňuji to již v návodu. V původním (barevném obalu) nespatřuji žádný prvek funkčnosti. Pro mne znamenají váhu navíc (víc jak 10g; vím není to moc, ale jen tak pro nic za nic v letadle rovněž nevozím jedno servo navíc). Rovněž znamenají další překážku pro lepší chlazení paku proudícím vzduchem. Svléknutou odstraněnou bužírku nahradím druhou vrstvou mnohem pevnější bužírky, která je průchozí po celé délce "doutníku". Přínosem je mnohem vyšší tuhost celé soustavy. S tím zkratem při pájení je to otázka. Během mé praxe jsem spíše setkal s tím, že případná kulička nebo zbytek cínu uváznul pod barevnou původní izolací. Odtamtud ji již nikdo nedostane. Pokud jsou "holky nahaté" pomůže seříznutá špejle nebo jiný izolant a je možné nebezpečný zbytek "vyšprtnout". Rovněž mám možnost provedení spoje mezi články zkontrolovat proti světlu. |
||||
|
5/ Skutecne postacuje pro pevnost packu jenom sletovani polu medi a lepeni oboustrannou paskou podel?To zni az neuveritelne, zvlast u tak "tezkeho" packu.....mam kolegy, kteri v ramci letovani packu s velikosti AAC prolevaji vterinakem a pak jeste zaviraji do smrstovacky.... |
||||
|
ad5/ Moje paky zažily už úplné "totálky" z několika stovek metrů až do země. "Na mraky" bylo úplně všechno, některé články byly jak harmonika, ale pak se nikdy nerozpadnul. Páska má právě funkci tlumiče. Domnívám se, že vteřiňák praská, je křehký. Pokud jsem někdy chtěl pak rozdělat neexistuje, že jej rozthnete. Pomůže delší "pižlání" skalpelem. Páska je neuvěřitelně houževnatá. Zdůrazňuji, že mluvím o pásce od 3M! (...a za reklamu nejsem placený) |
||||
|
6/ Vsiml jsem si, ze zlate konektory pajite primo na clanky....abych se priznal, tohle reseni vidim poprve....asi to taky vyzkousim.....! Myslite, ze vodic(byt kratky) predstavuje jiz tak vyrazne ztraty ci ma podobne reseni jeste jiny zamer....treba prostorove duvody? Doporucil byste podobne reseni tedy i u pohonu pro SlowFly, pochopitelne s mene dimenzovanymi konektory (prum.2mm....)? Zkracujete podobnym zpusobem i vodice od motoru, regulatoru apod? Ze zvyku nepajim motor primo, ale pro ev. snadnou vymenu, propojuji pres 2mm zlate konektory(konkretne pro Speed 280)....myslite, ze jsou to zbytecne ztraty? Rad se poucim! |
||||
|
ad6/ Pájení konektorů přímo na baterky je metoda, která se používá odjakživa (autíčkáři, fajkaři F5B, F5B10, atd.) Určitě to vyzkoušej. Platí zde ono tisíckrát ověřené pravidlo - v jednoduchosti je krása (v tomto případě i funkčnost a spolehlivost). Prostorové důvody v případě Optimy rovněž platí. Pak vsadím do trupu a mám pevnou oporu (připájené konektory) pro nasunutí konektorů od regulátoru. Nedovedu si představit, jak někde hledám "ocásky" s konektory, které po spojení nemám ani kam uložit. Proč to dělat složitě, když to jde jednoduše. Podobné řešení používám všude kde to jde tzn. i na Velociraptoru (skoro SlowFlyer, Speed 280 a Speed 300). Rovněž na Handselu, který má Speed 400/6 (viz. foto) Pokud se týká délky a typu kabeláže mezi baterií a motorem, vždy platí, čím tlustší a kratší tím lepší. Každý centimetr je k dobru. Konektror mezi regulátor a motor nepájím nikdy. Zase tak často je vzájemně neměním. Nic proti konektorům, ale každý i ten sebelepší má přechodový odpor a může být časem (oxidace, povolení pružin) zdrojem nějakého problému. Zdůrazňuji, že mluvím zásadně o konektorech zlacených. Jiné bych do svého letadla nikdy nedal. Pokud Vám konektory po čase ztmavnou, tak nejspíše nejsou zlacené, ale pouze mosazné. Oxidují. Závěrem bych chtěl zdůraznit, že výše popisované skutečnosti jsou pouze mojí osobní zkušeností a určitě si nečiní nárok na neomylnost či bezchybnost. Tak se mějte... |
||||
|
Vážený pane Vojtěchu, se zájmem jsem si přečetl Váš výborný, pro mnohé velmi poučný příspěvek o pájení akumulátorů. Podobnou technologii pájení s úspěchem používám již několik let, přičemž rozdíly v postupu jsou minimální. Osobně se mi osvědčilo před pocínováním obě elektrody akumulátoru lehce přebrousit jemným smirkovým papírem, jako tavidlo používám pastu F1 prodávanou prodejnami GM, po ocínování omyji akumulátor pomoci zubního kartáčku lihem. Při vlastním pájení v magnetickém držáku orientuji akumulátor kladným pólem(čepičkou) dolů. Důvod je prostý, ani při nejpečlivější práci se neubráníte rozstříknutí cínu, který takto zůstane na rovném dně akumulátoru, odkud lze dobře odstranit S pozdravem Z.Řádek, Nové Město na Moravě |
||||
|
||||
