Hibox, správná cesta -Elektro (2.11.2005)

Na dlouhé zimní večery Vám dávám za úkol přemýšlet o následujícím měření. Pomocí HiBoxu (HIB) od Petra Sysaly a Radka Václavíka jsem změřil průběh napětí a proudu při startu mé Furie (krycí jméno Naděžda Krupská). V softwaru na Cubu potom vyčetl všechny hodnoty a začal dumat...

Už roky přemýšlím o tom, jak měřit tah do silonu resp. jeho průběh během startu F3B modelu. Naladění F3Bčka na optimální start je naprosto zásadní otázka úspěchu či neúspěchu v této kategorii. Obecně a možná trochu zjednodušeně se dá říci, že čím větší tah, tím lépe. Na druhé straně je třeba mít na paměti, že kvalitní soutěžní špagát 1,3mm praská při zatížení přibližně 90kg. Při větru od 8-10m/s není problém tuto hranici přestoupit. Záleží na profilu a vlastním nastavení letadla.

První co napadne každého, je použít nějaké zařízení, které bude opravdu měřit skutečný tah. Znamenalo by to např. umístění celého navijáku na plovoucí plošinu a pomocí "mincířů" měřit tah. Technicky dost složitě proveditelné a o možnosti záznamu pro pozdější vyhodnocení ani nemluvím. Další řešení je třeba umístit tahové čidlo mezi háček letadla a vlastní silon. O možnostech odečítání nebo dokonce záznamu mohu úspěšně pochybovat.

Jsem přesvědčený, že HIB je ta správná cesta! Letoun na navijáku při větším tahu klade větší odpor motoru a ten musí spotřebovat tomu úměrnou energii. Čím větší proud, tím větší tah. Měření je asi dobré uskutečnit v konstantních podmínkách (tak jako všechna seřizování letadla) tzn. nejlépe před východem slunce a do větru 2m/s. Zkoušel jsem různá nastavení Furie, různé průměry na navijáku a myslím, že přes HIB vede cesta k úspěchu. Výsledky opravdu odpovídaly mému očekávání.

Z posledního grafu lze vyčíst mnoho užitečných a velice zajímavých údajů jako např.:

1. Jak máte kvalitní baterku, kam až spadne napětí při startu. Má čerstvě nabitá DETA "padla" až na 9,2V. Co ty Vaše kyseliny :)

2. Okamžik startu je označen bodem 1 a konec bodem 4. Start trval 12,4sec. Vše je nutné synchronizovat se záznamem z výškoměru. V mém případě jsem použil prototyp LOLO4. Okamžik startu vidím bez problémů ze záznamu výchylky výškovkového serva (1) Z grafu je rovněž vidět propadnutí modelu (2) ve výšce 14m. Detail je na obrázku v pravém rohu.

3. Bod 2 a následující propad proudu 3 (i výšky) je to typické zhoupnutí po startu. Je otázka, zda nemá být menší. To je právě jeden z úkolů správného naladění.

4. Následuje cvakání, to určitě zkresluje celý záznam. Ideální by bylo během startu necvakat; prostě stát pouze na šlapce.

5. Oblast 6 je již stahování padáku dolů. Z bodu 5 lze odečíst, že start mě stál 1,4Ah z mé baterky.

6. Celý průběh startu poskytuje i další zajímavé informace, především ve spojení se záznamem výšky, ale nejprve musím ověřit, zda mé doměnky mají skutečný obraz v realitě

HiBox není samozřejmě primárně určen na měření F3B navijáků, ale ukázal jsem Vám jednu z možných aplikací této chytré krabičky. V okamžiku, kdy budu mít možnost zaznamenat i poček otáček (čítač) bubnu navijáku, byl bych schopen spočítat i délku smotaného špagátu a to by znamenalo další posun v této tak tajemné oblasti, jako je chování F3B modelu v režimu start.

Roman Vojtěch (02.11.2005)

P.S. Příště Vám ukážu, jak jsem pomocí HiBoxu měřil naviják ve zkratu a zda měl opravdu předepsaných 0,023 Ohm. Samozřejmě musím taky HIBa "vypustit" na svoji OptimuIII. Dobrá práce chlapci (PES+XDX)!

Zdroj: Roman Vojtěch
Autor: Roman Vojtěch