Honza Fíla

Nový Ion doma, příjemná vzpomínka na vánoční nadílku, již netrpělivě očekával slibovaný pohon. Letová hmotnost mi vyšla příznivých 1500g, to se mi líbí, neboť Phasor 30/3 je určen do 2500g. Při zástavbě motoru jsem byl na pochybách o funkčnosti chlazení, " stříďák" je kratší o komutátorovou část a předlisované otvory v trupu pro chlazení vycházely až za zadní čelo motoru.

Rovněž profuk kuželem unašeče vrtule vzhledem ke kruhovému přednímu čelu motoru těsně obepínanému " čumákem trupu" nešel použít. Okukoval jsem "stříďáka" ze všech stran, obyčejný černý váleček, ze kterého kouká ze předu klasická pětka hřídelka a vzadu z toho čouhají tři dráty.Toť vše a první úvaha byla, že to bude pekelně hicovat.

Odolal jsem ale pokušení chlazení v trupu předělat a dobře jsem udělal, na rozdíl od stejnosměrného motoru se Phasor zahřívá zcela zanedbatelně, jak jsem si vzápětí ověřil. Provedl jsem orientační srovnání ohřevů a doby chodu v ruce (nechť mne teoretici nekamenují) s Mega mini 7E.

Vrtule v obou případech Aeronaut 10"x 6",stejný akumulátor Sanyo 1700 SCR 8čl, uvedený do provozu v září 2000, nabíjený po vybití nabíječem Bel 510 proudem 0,5A do vypnutí "Delta peakem." Mega mini7E šlapala na plný výkon 4 min 10sec, po automatickém vypnutí byla silně rozpálená, že mi jí bylo líto, určitě přes 80°C, prst na ní bylo možné udržet po dobu kratší než 1sec. Už k ní podruhé nebudu tak macešský,mohlo by se mi to prodražit.

Phasor 30/3 běžel na plný výkon 3min 20 sec, po automatickém vypnutí byl ohřát ne více než 40°C!! Regulátor Jes 40-3P byl rovněž pouze vlažný. Neklamné to znamení, že využitelný výkon směřuje více do vrtule než do vytápění. Rovněž statický tah se mi zdál větší, při předchozí krátkodobé zkoušce Phasor sejmul ze dveří nalepený list kalendáře a následně jej pomocí vrtule hbitě začal konzumovat, zatím co Mega před ním nechávala tento kalendář na pokoji.

To je jistě nepopiratelný praktický důsledek vyššího výkonu. Už se těším, jak budu za takové srovnávání výkonů odsuzován našimi akademiky. Po připojení vybité baterie k Bel 510 svítila červená signalizace pokračujícího vybíjení ještě 20 min, nebo-li určitě mohu bezpečně létat při běžném odběru serv minimálně další půlhodinu.

Ke střídavému regulátoru JES mám jedinou připomínku: připojovací kabely k pohonné baterii by mohly být alespoň o 5 cm delší, jinak při klasické zástavbě do trupu, kdy počítáme s výmetem baterií při nárazu kabinkou mimo trup, jsou přívody pro manipulaci při zapojování baterie dosti krátké. Na funkčnost regulátoru by to nemělo mít vliv a mohli bychom si snadněji délku připojení přizpůsobit.

V sobotu 10.2 bylo šikovné počasí na letové výzkumy (zataženo,+6°C,vítr 030°2-4 m/s), s kámošem Pavlem jsme proto mohli "Na střelnici" nad Úněticemi porovnávat stoupavost Primy od Reicharda ( Mega mini 7E) a Paláčkova Iona (Phasor 30/3).

Ač jsme srovnávali z aerodynamického hlediska nesrovnatelné typy, určité rozdíly v pohonu byly ihned zřejmé. Prima s Megou nastoupala (8x1700 SCR,nabíjeno Chameleonem) z 15-20m do výšky 120-150m bezpečně 6x, Ion s Phasorem (8x1700SCR,nabíjeno Bel 510) nastoupal tímto způsobem 11x!! Pavel se dvěma zdviženými prsty se dušoval, že mi to kdykoliv dosvědčí.

Pravdou také je, že jsem Iona před zapnutím motoru ve výšce 15-20m vždy mírně rozjel, aby se vrtule při akceleraci modelu z malé rychlosti nedusila a nepožírala zbytečné ampéry. Celková doba letu byla 34min s mizivým vlivem termiky. Toto srovnání, které jistě není příliš objektivní, nám ale cosi říká o nové kvalitě střídavého elektropohonu, kde panem Matyášem uváděné zvýšení účinnosti na 88% u střídavých motorů Mega platí jistě i pro jim nápadně podobné Phasory.

V neděli jsem přesvědčil mé nejbližší spolubydlící, jak je nad Úněticemi vlastně krásně a měl jsem docela pravdu. Sluníčko příjemně hřálo, ve velké výšce přelétala severním směrem nad korytem Vltavy veliká vraní hejna, neklamná předzvěst blížícího se jara.

Rodinka se s potěšením vydala na procházku a já tam hodil Iona. Už byli všichni z kilometrového okruhu dávno zpátky,mladý Honza mezitím odlétal několik startů na gumicuku s Reflexem, psice Ája už byla celá servaná od průzkumu myších obydlí a já stále létal a létal, termika byla parádní.

Po půldruhé hodině už mne to opravdu nebavilo. Po přistání jsem naznačoval výměnu baterek, abych manželku přivedl k hodnocení nového typu elektropohonu (a nového modelu), které bylo žensky fundované a znělo:"To s těma druhejma baterkama přeci nemyslíš vážně, ráda bych se dostala za světla domů!"

Co dodat? Soukromě si nyní myslím, že střídavé motory pro pohon modelů postupně skutečně "vystřídají" motory stejnosměrné. Konkurence výrobců začíná asi v tomto směru fungovat, což by mohlo být pro modeláře zajímavé. Snad nám to náš německý soused cenově nezkazí.

Pozdravuje Honza Fíla, LMK ČSA. Někdy příště zase napíši o mém nedorozumění se sloupem veřejného osvětlení při zalétávání Iona.