Princip je patrný z vedlejšího obrázku. Horní potah není přilepen k nosníku a jsou zde do labiryntu vsunuty po celém rozpětí silikonové hadičky, které s využitím stlačeného vzduchu zvětšují či zmenšují výšku profilu. Na termiku vyšší profil (více vztlaku-více odporu) a na rychlost nižší profil (méně vztlaku-méně odporu). Walter má s letounem nalétáno pouze pár minut a tak to vše zatím zkouší. Na křídle jsou použity F3B profily HN Norberta Habeho řady 8xx. Nějakou dobu jsem s Walterem diskutoval a byl jsem udiven s jakou otevřeností mi prozrazoval všechny detaily jeho řešení. Nepatřil tedy k "mistrům světa" co po své produkci na své modely hází deku a kolem rozestavují ochranku.

Již cesta z Prahy do Mnichova nevěstila nic dobrého. Proudy vody a zase jenom proudy vody...

Když jsme kolem 22:00 dorazili na místo, byla samozřejmě tma a lilo jak z konve. Rozježděná louka-nebo spíše zatravněné pole vypadalo značně nebezpečně a bylo pouze dílem náhody, že jsme neskončili takto.

V pátek se již mělo létat, ovšem pořadatelé lety odvolali. Určitě to pro ně nebylo lehké, ale nejen já jsem byl názoru, že to bylo rozhodnutí unáhlené, protože s blížícím se polednem se počasí zlepšovalo. Peter Goebel využil volného pátku k zalétávaní svých nových (?) strojů.

...no, zas tak nově nevypadaly, ale létaly dobře. Peter Goebel skončil v Mnichově na 4. místě. Na tomto snímku to moc vidět není, ale zdá se, že jako anténu pilot použil dipól.

V sobotu ráno mohl Ralf Decker již 25. ročník Oktoberfest Cup-u zahájit.

Lidiček tam bylo požehnaně. Ani se mi všichni nevešli do záběru.

Po dni čekání byli všichni nažhavení. Začínalo se rychlostí. První piloti ovšem několikrát opakovali, protože oblačnost byla někde na hranici 200m a větroně po výstřelu mizely v mlze.

Zde je stanoviště Francouzů. Z leva Ellipse 2V a potom dva Tempusy F3B. Vyrábí se ve Španělsku. Kluci je přezdívali Spitfire pro typický půdorys křídla.

Toto je pohled na asi polovinu startovního depa. Na druhou stranu bylo další stejně velké.

Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka... Takto sedí časoměřiči při průletech. Každý má na starosti jedno éro.

Toto bude možná historická fotografie. Ralf Decker startuje se svým No Name. S tímto letitým érem létá už dlouhá léta. A nelétá vůbec špatně. Při vyhlašování vítězů dostal za zásluhy o F3B úplně novou Estrellu. Všichni mu to přáli, protože málokdo udělal pro F3B tolik co on.

NoName Ralfa Deckera.