Republika 2006 -F3B (19.07.2006)

Pokud existuje přímá úměra mezi počtem aut zaparkovaných na louce a popularitou F3B u nás, potom jsme opět poskočili o pěkný kus dopředu. Na MČR F3B ve Lhotě pod Libčany byla fronta aut dlouhá přibližně 200m a to zde ještě nebylo. Soutěže se zúčastnilo 31 závodníků z toho 2 hosté z Holandska.

Počasí připravilo těžkou zkoušku především pro méně zkušené závodníky. Vítr byl totiž celé dva dny přibližně 270st. na směr natažených navijáků (ty považuji jako 0st. i když ve skutečnosti mířily na východ) a to znamená téměř 90st. nálet do boku. Byla to opravdu tvrdá škola a každá chyba ve fázi startu se vymstila v chybějící výšce. Obecně se v pravidlech F3B mluví o třech úlohách; termice, vzdálenosti a rychlosti. Ve skutečnosti je zde ještě jedna úloha a tou je právě start. Jsem přesvědčený, že je ještě důležitější než tři zmiňované.

Sledoval jsem hodně pilotů a musím konstatovat, že lítat při bočním startu s křidýlky je dost problematická strategie. Nechci zabíhat do detailů, protože to by bylo na delší povídání, ale zkuste chlapi lítat především se směrovkou. Vím, namítnete, že s letadlem s motýlovou ocasní plochou (a to je dnes 95% všech F3B modelů) je to dost složité, souhlas, ale jde to!

Já osobně jsem byl s výkony své Naděždy Takeshi (eeeh, ani se neptejte jak to příjmení vzniklo...) spokojený. Co bylo špatně, to vím. Za chyby nemohla ona, ale moje omezená znalost možností tohoto stroje (Furio V). Chyba byla především v příliš velkém plošném zatížení křídla v některých momentech závodu. Zde je pro mne ještě perná cesta k optimalizaci toho klíčového parametru.

Již několik F3B soutěží si všímám výkonů letadla Franty Bayera-Lady. Nezávisle na sobě mi i Jarda "Hroch" Hlávko potvrdil, že to je špičkový stroj, který má obrovský potenciál. Určitě by stálo za to, kdyby se kolem Franty ve Zlíně vytvořil tým, který by plně využil možností tohoto letadla a všech zkušeností, které nestor českých Béčkařů má.

Určitým osvěžením celého šampionátu byla i účast dvou pilotů z Holandska; Erika Heijneho a Hanse Bakkera. Především Erik (lítal Victora) potvrdil, že úroveň F3B v Nizozemí je velice dobrá. To je ostatně už roky vidět na mezinárodní úrovni na výkonech Fritz-Donker Duyvise a Jeroena Smithse.

V závěru musím ocenit pořadatelský tým Juniorklubu Hradec Králové. S Lubošem "Bobanem" Pazderkou (ředitel soutěže) jsme se shodli, že ať udělá člověk cokoliv, vždy se najde někdo, kdo bude něco reklamovat. Bobane, nepropadej depresi, odvedli jste perfektní práci a patří Vám za to dík!

Nemohu zde jmenovat všechny kluky, kteří strávili dva dny na rozpálené louce a měřili naše chabé pokusy ošálit matku přírodu s kusem laminátu. Samozřejmě nemohu rovněž pominout usmívající se a za každých okolností ochotnou obsluhu v občerstvovací stanici, ani 100 litrů piva nestačilo, takový byl zájem o jejich servis.

Dalším a zatím posledním F3B závodem je legendární Borovnička Jindry "Bezíra" Bezra na začátku září (9.-10.9.). Uvažuje se ještě o dalším F3B Jeseníku (náhrada za Trenčín?), ale to není zatím potvrzeno.

Na závěr bych měl drobný námět pro všechny další závody F3B. V Kasselu (D) se již v druhém kole(!) letěla úloha C (rychlost) od konce podle průběžného pořadí. Myslím, že to je další (a přitom jednoduchý) krok k spravedlivějšímu průběhu závodu. Ihned po prvním kole se tak začnou piloti přibližně stejné kvality "pohybovat" v podobných podmínkách a je částečně eliminována možnost, kdy dobrý pilot dostane dobrý vzduch a všechny ostatní "zařízne". Domnívám se, že tato úprava se dostane i do příští verze pravidel FAI F3B.

V Borovničce nashledanou

Oficiální výsledky od Honzy Leinera PDF 125k (18.7.2006). Další fotografie od Martina "PiNy" Pilného , fotografie Ondry Dvořáka

Zdroj: Roman Vojtěch
Autor: Roman Vojtěch, titulní a poslední fotografie Martin "PiNa" Pilný