Spousta z nás slibuje Romanovi, že něco napíše na Lomcovák o závodě nebo o F3B s výmluvami, že až bude čas a tak... Času není nikdy dost to víme všichni, jakožto účastníci manéže zvané F3B. Takže mě, když někdo řekne, že není čas, je to skoro stejné, jako když řekne nechci. Ale zpátky k vlastnímu Jesenickému famóznímu týdnu.

Nápad využít na celý týden "našeho", z mých krátkých zkušeností i ze zahraničí, nejlepšího místa na závody F3B, byl skvělý, jak pro naší F3B reprezentaci, tak pro ostatní. Jen za jediný týden bylo na některých co zůstali opravdu vidět, jaký potenciál je možné ze sebe dostat, pokud se člověk něčemu intenzivně věnuje. Počasí které bylo pro mnohé asi vražedné, ač chceme nebo ne, celkem vyšlo. Jak pro naši, tak pro Euro soutěž. Přiznám se, že mě osobně víc v paměti rozhodně zůstane ta Euro soutěž, ač jsem na té naší týden před tím zrušil svého nového Ascota. Se mnou padli za Jeseník i další nemilosrdně koseni osudem F3B života. Euro soutěž měla krásný pozvolně vzrůstající průběh, který vygradoval obrovským úspěchem českých pilotů. A to ne jen těch, kteří figurují na opěvovaných prvních příčkách, ale hlavně také těch ostatních opomíjených, kteří dělají také vše proto, aby co nejlépe uspěli.

Jak už jednou Roman napsal, "Jedeme na vlně F3B" která v tyto roky zázračným způsobem stoupá do výšin v době, kdy ostatní modelářské kategorie spíš upadají v zapomnění. Važme si tohoto českého nevídaného fenoménu, kdy v podstatě hrstka lidí, oproti několikanásobně početnější základně ze západu, dává jasně najevo- jsme tady a je nutné s námi počítat! Také koncentrace výrobců naprosto špičkových F3B strojů na hlavu v tak malém státě, jakým Česká republika je, ve světě asi nemá obdoby. Snažme se proto všichni tento trend udržet a spolupracujme společně na rozvoji toho našeho nádherného koníčku, který je pro mnohé z nás i živobytím. To co dostalo F3B u nás tam kde je,
je naprosto jasná ukázka zatím zdravé řevnivosti, dravosti a konkurence, která žene vývoj v jakémkoli lidském odvětví mílovými kroky dopředu.

To je také důvod, proč tady píšu tento článek s lehkým zamyšlením. Každá taková "vlna" jako v přírodě má i svůj zánik nebo alespoň pokles a ten i v českém F3B jednou nevyhnutelně přijde. A může to způsobit třeba jen taková paradoxně nádherná soutěž, kterou pořádal Jindra "Bezír" Bezr. Všichni víme jak a k čemu ve výsledku došlo. Svojí atmosférou, místem a zázemím byla Borovnička další fantastické místo pro F3B závod, o které jsme bohužel asi přišli (i když náš Bezír střádá kondici a třeba ještě překvapí :-)). Važme si našich lídrů a seniorů v F3B a podporujme je, aby měli chuť dál pokračovat a předávat svůj um a zkušenosti nám ostatním a nováčkům. Kéž by nebyli odrazováni zbytečnými malichernostmi a nechutenstvím po jakékoli drobné chybě, která se jim "za odměnu", že se snaží, obrátí proti nim.

Zdárným příkladem toho, jak taková spolupráce funguje, může být fantastický ladičský koncert předminulou neděli po závodech, kdy všichni ač těžce unaveni dostali sílu a chuť na předání si informací ohledně nastavení F3B modelu a svých zkušeností. Za normálních okolností soupeři a výrobci konkurenčních letadel do morku kostí, se v tu danou chvíli změnili v kamarády a ladiče, kteří spolu konzultovali zkušenosti a uváděli je do praxe na jiné letadlo - ten kdo jim běhal pro padáčky se zase nic nedozvěděl, ale výsledek této přínosné diskuze a ladění bude určitě ku prospěchu všem. Kluci jasně ukázali, že to jde a nemusí to končit jenom tím, že si mrmláme pod opálený frňáky, "Toho obložíme, to je ..." A věřte, že jsem to od některých jedinců slyšel na vlastní uši a není to nic příjemného. Tolik ode mne o stávajícím F3B a jak to vidím já.

A jelikož je zážitků spousta a každý se vždy těší, že po závodech najde na Lomcováku nějakou pěknou a v podstatě už i předem legendární bodku od Romana, tak nějaké heslovitě přidám. A prosím berte je jako usměvné poznámky a pokud se i tak náhodou někoho dotknou, tak ať si to se mnou rozdá na průletech. Zdenále neber to prosím do slova
a do písmene, všichni víme kde je síla tvého křovinořezu (Tomahawk).

After party v Jeseníku, je rok od roku náročnější a výživnější. Jen nevím, kam až se dostane příští ročník této lidové veselice? Laťka je neskutečně vysoko!

Vašek Vojtíšek - Vašek miluje termiky, jako asi jediný to ukázal ve všech třech F3B disciplínách termika, průlety i rychlost. :-))) Vašku moc děkuji za opraveného Ascota!

Pavel Strnad - Pavel ukázal svoji přednost v rychlosti, kdy předběhl svůj vlastní stín a lehkým výklusem zajistil včasné předaní letadla při opakovaném startu :-) Pavle také děkuji za opravu.

Zdeněk Ješina - po doslova prokalené After party, kdy Zdenál dopadl jak sedláci u Hradce (né u Chrudimi !!) s kýblem Mojita a zeleniny na hlavě ťukal nad ránem na jesenickém úřadu práce, že by rád pracoval ve zdejší fabrice Katoda Jeseník na výrobě osvětlovacích výbojek. A že jsou drahý ty výbojky, ale to on ještě netuší!

Jarda Tříska - osud mu ale vůbec nepřeje, snad jen doufám, že si užil aspoň ty nádherné Jesenické lomy s průzračnou chladivou vodou.

Petr Palasman - ztělesnění pohody a klidu je vidět na každém kroku - jak ty to děláš?

Ivan Franěk - z toho jak Ivan vodil přesně a čistě svého mutantniho cyber AscoVerta na rychlosti, mi padala brada na zem - dobrý!

Ivo Matějů - pěkný výsledek Ivo!

Vláďa Matějů - ač totálně pokořen z minulého víkendu F3B závodem, přislíbil pomoc s pořádáním Euro závodu a shodli jsme se na tom, že by každému doporučil si takový závod užít i z druhé strany zúčastněných. Poučné, že Vláďo - měl jsem již také tu čest a mohu jen doporučit. PS: Ve sprše tekla tak studená voda, že jsem se nemohl ani ohnout pro mejdlo - to je ale smůla :-)))

Petr Dvořák - kurňa ať ti Franta udělá trošku lehčí éro na termiku.

Baďurovi - Iva dala na frak Milanovi a i některým zkušeným borcům na průletech. Milan bude mít doma galeje, celý týden meje nádobí :-)))

Jirka Tůma a Honza Thienel - udělejte si nekdy čas a pozorujte tento team při práci na průletech, to je prostě famózní!!! Jak důležitá je lidská jedinečnost! Neopakovatelné; tak snad jen:
Jirka (nápověda): "Ano, jedem dvacet, deset
Iva (světla): "Honzááá"
Jirka (nápověda): "To jsem dobrej nápověda ten odhad super, jedem, tlač, ale nééééééé..."
Honza (pilot): "Kurv.."
Jirka (nápověda): "Všechny díry co tam byly už jsi vymetl jedem, nevadí tóóóóčččč...."

Petr Fusek - opět ho provázela spíš smůla než štěstí. Ale Petr ukázal, že je bojovník tělem i duší. S oroseným čelem, s rýmou a slzami v očích, v duchu kolektivního úspěchu, obkládal na průletech německou eskadronu, až se jim barvily kalhoty řepkou. Prostě borec.

Jirka Baudis - co dodat, nadlidský výkon! Uspořádat, vést soutěž a ještě se jí zúčastnitt jako pilot!

Honzík Stonavský - připomíná mě asi všem dobře známou dětskou knížku Honzíkova cesta - Honzík se také těšil na cestu vlakem, kdy honem rychle nechá všechno za sebou. Snad jen Honza je lehce dál a tak jede v Šinkansenu nebo snad v TGV.

Jarda Hroch - když jsem ho viděl poprvé, připadal mi jako podivín. S upřeným pohledem, protaženou bradou a pusou formovanou do O a hlášením pisklavým hláskem Ivy Janžurové z filmu Marečku podejte mi pero "Večerrr...". Ovšem zdání klame, je to prostě boží človíček v těle obra. Pozor! Má prej tři sestry a jsou pěkně vostrý.

Martin Ráliš - ne nadarmo má Martin přezdívku Šedá eminence, to prostě sedí. Nenápadně ťapká vysokým krokem po louce s Růženou (jeho dívka) v ruce a hází kolem sebe samý litry. Ale je to taky jenom člověk! Zkuste kolem něj projít a říct slovo dívka. Rozzáří se jako jeho Růžena (jeho dívka) při rychlosti, když to smaží z jeho průměrné výšky 300m. Blahopřeju k vítězství.

Roman Vojtěch - Roman může za všechno a ve všem je vždycky namočenej, ale je taky jeden z mála, kdo dává daleko víc než bere a kdo dává svoji kůži na trh a kdo dělá Čechům největší jméno v zahraničí - to je prostě fakt.

PS: Roman konečně protrhl pytel smůly a ukázal kde je jeho síla. Ovšem také ukázal, jak strašně záleží ve špičce na každém bodíku a každé setině. Jeho jediný lehce nepodařený první let na termice, ho odkázal na čtvrté místo. Jinak celou soutěží prolétl jako nůž máslem, s lehce třesoucí se pravou nohou nakaženou Parkinsonovou nemocí asi o frekvenci 1GHz. :-))) Roman rovněž překvapil, jak by řekl Jarda Hroch, lehce vyhrocenou šachovou rošádou s navijáky nalevo, napravo, nalevo, napravo, čímž uvedl velmistra Kasparova v šok a zděšení. Způsobeným hemžením v odpališti způsobil předčasné urvání termiky a mě bordel v pečlivě připravených baterkách. Následkem toho posledních 8 pilotů letělo rychlost z výšky asi 160m. Vždyť jsem to říkal, Roman může prostě za všechno. Tak takhle teda ne! :-)

Ti druzí (DE, AU, NL..) - to je na dlouho a jsou mezi nimi taky težcí borci, ale o tom zase až někdy jindy. Těšme se co předvedou kluci na mistrovství světa a držme jim palce.
A na závěr si určitě zaslouží naprosté absolutorium JirkoHonza tým. KUCI, MOC VŠEM DĚKUJEM.

Fotografie Martina "PiNy" Pilného, výsledková listina z WC Jeseník 2007 PDF 20kB