Domeček na Lomcováku

Roman Vojtěch

Pětadvacet v nárazech - F3F (6.11.01)

Minulý týden začalo konečně foukat. A když fouká, kde je to nejlepší? Správně; na Rané u Loun!

S Bodlinou (přezdívka pro mého New Stinga) jsem toho na kopci moc nenalétal a tak mě zase "svrběly prsty". Má úvaha zněla:"Když předpovědi slibovaly až 100Km/h na Sněžce, tak snad něco z toho zbude i na naše kopečky."

V úterý jsme s Vítkem udělali úkoly z matematiky a ČJ, on sbalil svoji Ellipsu 2V, já zmiňovaného Stinga a už jsme byli na dálnici směr Chomutov...

Scénář se potom s mírnými variacemi opakoval ve středu a ve čtvrtek.

Mladýmu jsem to házel do 20m/s (v nárazech mnohem více) s problémy, ale ten pravý horor začal, když jsem si to měl hodit sám...

...nakonec jsem si našel posloupnost nutných kroků k odstartování a šlo to.

Někdy používám lsti a mladýmu říkám:"Když půjdeš lítat, koupím ti tatranku." Docela to funguje.

Naši kompozitoví miláčci.

Musím uznat, že Vítek bojoval statečně a moc ho ten vichr nevzrušoval. Když uvážím, že dělá podobné kroky s více jak 30-ti letým předstihem, tak mu někdy sebe závidím...;-)

Přijela se na nás podívat i Růži z našeho klubu. Tato fotka je od ní. Vítek se snaží rovněž vzlétnout.

A pak to přišlo! Na svah přiletěl "Blatník". Svahovali jsme tam spolu přes hodinu...

...

Těžko komentovat. Pokud si prohlížím tyto fotografie, tak cítím jak se mi dobíjejí baterky...

...

...

...

Ve středu v nárazech foukalo až 25m/s a byla pěkná "kosa". Tady jsem musel pomáhat Vítkovi držet anemometr, protože se mu jinak hrozně kývala ruka. Přesto je to rozmazané.

Stmívalo se velice rychle...

...a dolů k autu jsme se potáceli v absolutní tmě, ale stálo to za to.

Ve čtvrtek už tolik nefoukalo a tak vylezli z děr i "parašousti".

Existuje něco krásnějšího než být sám na tak krásném kopci a dlouhé hodiny poslouchat jenom svistot proudnic u těch krásných větroňů?

Neexistuje!

P.S. Zdravím všechny "riciňáky". No to jsem si tedy dovolil dost! ;-)

Zdroj: Roman Vojtěch
Autor: Roman Vojtěch