Kdo sledoval předpovědi počasí (slabý proměnlivý 1-4m/s), už od úterý věděl, že celá akce spěje ke krachu. Nicméně většina šťastlivců s nalétanými body a vírou v zázrak se sešla na Oušťáckém letišti v pátek ráno. Po přejímce modelů, odlehčení peněženkám na startovné a ubytování, exkurzi po hangáru jsme popili kafe a snědli první svačiny. Neustále jsme přitom očima nadzvedávali pevně visící letištní rukáv. Ani elektrolety vítr nepřivolaly, a tak jsme se vydali po 13. hodině do hor na kopec Kamenáč u Králík.

První nedočkavci si zalétali v termice, chvílemi i na svahu a vylákali tak ostatní k vysupění do kopce. Pořadatel rozbalil techniku, rozlosoval pořadí a začalo se po 15. hod. létat. Vítr chvílemi foukal i přes 3 m/s a skoro kolmo. Chvílemi také 1,2 m/s a skoro podél. Startovalo se až u lesa, aby model nabral alespoň nějakou výšku, která občas zoufale chyběla po 10. průletu, protože pořadatel se rozhodl uplatňovat pravidla včetně dodatku o horizontu. Vítr slábl a čekání na vhodný okamžik startu se prodlužoval, až po 20 min. přestávce, kdy ani polovina startujících neměla odlétáno se kolo oficiálně zrušilo. Aby si i ostatní mohli zacinkat na bázích, pokračovalo se v neoficiálním létání včetně měření. Najednou nikdo netaktizoval, odstartoval, odlétal a začal přesun na ubytování. Toto kolo bylo nazváno zkušebním. Proč jsme vítr pročekali v Ústí na letišti, to se mě neptejte :-(((

Na ubytovně nás přivítala vůně večeře a cinkot lahví z pivovaru Hanušovice. Ubytovali jsme se, pojedli výborné knedlo-vepřo-zelo a začalo foukat. Nejprve smršť značky Holba, po ní další větry fernet, citrus a foukalo až do rána.

Ráno nás probudilo do krásného dne, sice se objevila mlha, ale brzo prohrála svůj boj se sluníčkem, nicméně vítr opět nikde mimo předpovědi počasí nefoukal. Posnídali jsme, dospali deficit, pár nadšenců šlo na houby. Pořadatel si vařil polévku, část soutěžících se vydala na okolní kopce, část pořadatelů také. Nicméně vítr se stočil od jihu a na páteční Kamenáč šel hodně z boku. Létat se dala jen termika. Následoval polední piknik zpestřený exhibicí V. Vojtíška a R. Plcha nad hlavami svačících.

Zde moje reportáž končí, protože jsem se ve 13:00 vydal k domovu dělat něco užitečnějšího, abych mohl vyrazit, až zas bude příště foukat. Cestou se nikde nehnul ani lísteček a na neděli jsem měl naplánovaný stejně jiný program.

Letu zdar, na svahu zvlášť zdraví Richard Kohl (5.10.2004)