 |
|
Kapesní nabíječka JETI - Testy (8.3.00) |
|
|
Když jsem spatřil na SlowFlyer 2000 maličkou nabíječku na stánku firmy JETI moje srdce zajásalo. Něco takového jsem sháněl již delší dobu. Moje představa byla následující : Když jsem nabíječku celý rozesmátý ukázal kamarádům v Libeňském klubu, tak mé nadšení poněkud zchladili. Umí to nabít baterie ve vysílači tzn. 8 článků? Prý napěťový spád mezi napájecím akumulátorem a nabíjenými bateriemi ve vysílači bude malý a nebude to fungovat. Zapochyboval jsem zda to opravdu nebude nabíječka pouze pro přijímačové baterie. V návodu nicméně výrobce uváděl, že je možno nabíjet i 8 článků – při plně nabitém nabíjecím Pb akumulátoru (zmiňuje i síťový zdroj 13,8V). No, uvidíme. |
|
|
|
|
|
Doma jsem nabíječku poprvé vyzkoušel při nabíjení NiMH prizmatických článků (přijímač) v mém Tornádu. Fungovala spolehlivě. Baterie ve vysílači jsem vybil a spustil jsem nabíjení mých osmi článků Sanyo 1800 SCE ve vysílači. Zpočátku byl proud kolem 900mA a postupně klesal až na 200mA po cca hodině a půl. Po 90 minutách NABITO. Přátelé funguje to! Jsem spokojený a nabíječce uděluji 4 Lomcováky z 5 možných. Proč ne 5 ? Napájecí kabel je z dvojlinky používané pro akustické soustavy (reprobedny) a je poněkud tuhý. Lehoučká nabíječka je na konci tohoto kabelu poněkud „neovladatelná“. Měkčí kabel (třeba silikonový s měkkou licnou) by to spravil. Kapacita nabíjených akumulátorů se volí pomocí „jumperů“. Nejsem si jistý zda při povalování nejen v batohu bude toto řešení spolehlivé a nedojde časem k jejich ulomení. Třípolohový přepínač by na mne působil spolehlivějším dojmem (stačil by možná i DIP switch). Nepovažuji ovšem ani jeden z těchto problémů za zásadní a proto za 2 námitky pouze 1 Lomcovák dolů. Parametry : |
|
|
|
|
|
Reaguji touto poznámkou na článek o nabíječce JETI: Opravdu lze tvrdit "Po 90 minutách NABITO."??? Nevim, co přesně a jak signalizovala ta nabíječkaka, ale prostý výpočet nám říká následující: Přece pokud "Zpočátku byl proud kolem 900mA a postupně klesal až na 200mA po cca hodině a půl", vybité aku 8x1800 dostaly náboj něco kolem 825 mAh (za předpokladu priblizne lineárniho poklesu proudu), tedy asi 46 procent své jmenovite kapacity, a to ještě neuvažuji s reálnou účinností chemického procesu. Nechci snižovat kvality výrobku, ale v rámci objektivity nelze v případě 8 článku hovořit o "nabijeni", ale nanejvýš tak o "částečném dobíjení". Je jistě velice super, že to umožní aspoň částečné dobití vysílače na poli, ale pozor - je třeba poznamenat, že celá tato fajnovost je více než silně zavisla na napětí zdrojového Pb akumulátoru. A zde mohou být rozdíly nikoliv nevýznamné. Při dalším testování doporučuji měřit i tuto veličinu a použít různé typy akumulátorů, výsledky mohou být zajímavé! Zdraví Pavel Kuchař |
|
|
Vážený pane, mám několik postřehů k mininabíječce JETI. Dostal jsem ji jako cenu za 4. místo na setkání Slow Fly 2000. Protože mě překvapila především svými malými rozměry a také proto, že jsem trochu "bastlíř", hned jsem se jí podíval na střívka. Výkonový spínací tranzistor není vůbec chlazený, proto jsem usoudil, že nabíječka proud nereguluje analogově, ale jen ve spínaném režimu - PWR. Protože v nabíječce není žádná cívka, musí proto výstupní proud být impulzní a jeho velikost závisí na napěťovém spádu mezi zdrojem a nabíjenou baterií. To nakonec potvrzuje požadavek na zdroj proudu - min. 5A, jak je uvedeno v návodu. Po připojení osciloskopu na paralelní trojici rezistorů 0,22 Ohm (slouží pro snímání proudu, jsou poblíž záporného přívodu) se mi tento předpoklad potvrdil. Pokud k nabíječce připojíme 7-8 článků, prochází proudové impulzy o velikosti asi do 2A (na začátku nabíjení, velikost je daná počátečním napětím nabíjené baterie); v průběhu nabíjení velikost impulzů klesá. Pokud do obvodu zapojíme ampérmetr (nejlépe analogový - ručkový, aby správně změřil efektivní hodnotu pulzujícího proudu), ukáže se nám správná hodnota nabíjecího proudu podle předvolby, která se postupně snižuje - viz váš článek). Stejná situace nastane, připojíme-li přijímačovou nebo pohonnou sadu čtyř článků. Proudové impulzy se ale zvýší na 4-5 A; ručkové měřidlo ukazuje například 300 mA podle předvolby - to je dáno střídou impulzů, kdy se jejich šířka příslušně zúží proti době bez proudu. Protože je nabíječka určena především pro nabíjení pohonných akumulátorů, není tento jev na závadu - pohonné sady mají obvykle 6-8 článků. Nevím ale, jak na tak vysoké proudové impulzy budou reagovat články s malou kapacitou (např. pod 100 mAh) a hlavně sady se čtyřmi články (pravděpodobně přijímačové - na pohon je to už dost málo). Zkoušel jsem touto nabíječkou nabíjet pohonné sady akumulátorů 7x SANYO N270AA. Po nabití jsem nabíječem ULTRA DUO plus II měřil kapacitu sady při vybíjení proudem 1A. Výsledky mě příjemně překvapily - články byly po automatickém vypnutí nabíjení jen vlažné (o něco málo teplejší než je "ohřeje" DUO) a při vybíjení dodaly 290 mAh! Stejná sada, nabíjená přes DUO, dodala jen 270-280 mAh. Zřejmě se tak projevuje příznivý vliv impulzního průběhu nabíjecího proudu na články. Vliv velkých proudových impulzů na čtyřčlánkové sady jsem zatím nezkoumal. Na závěr ještě jedna zkušenost s akumulátory - na trhu se vyskytují články SANYO N350AAC, které mají stejnou velikost i hmotnost jako zmíněné N270AA. Jsou však podle katalogových listů konstruovány jako typ se zvýšenou kapacitou (proto je na konci označení C), mají větší vnitřní odpor a motor velikosti 280, běžně používaný pro Park Flyery, je "vycucne" rychleji, než předchozí typ N270AA. Tuto zkušenost jsem získal se sadou 8 článků N350AAC, od které jsem si sliboval např. visení na vrtuli nebo delší létání s polystyrenovým akrobatem. S pozdravem J. Šmíd |
|
|
Mám radost, že se najdou i tací, kteří moje výplody na Lomcováku občas čtou :). Děkuji jim tímto za námahu a cenné postřehy. K nabíječce se ještě vrátím. Roman Vojtěch |
|
|
Zdroj: dokumetace firmy Jeti |
|
