Honza Fíla

Kecáme a kecáme, až po půlhodině došlo na přistávání. Zatím bez brzdění křidélky. Nasadil jsem na okruhu do druhé zatáčky po větru, dle mého(blbého) odhadu bezpečně před silnicí.

Teď vám budu falešně přísahat, že dotyčný sloup, o němž jsem se zmínil v úvodu, chtěje se zviditelnit, vystoupil z řady ostatních od silnice a popošel ke mně o 1,5m, aby se pomstil za výše uváděná ignorantství, před tím tam určitě nebyl - a tolik přesně chybělo, abych ho bezpečně minul. To vám byla rána!

Vzal jsem ho přesně "na komoru", jak říkají myslivci. Béda nasadil úžasný sprint, vzpoměl si na svá mladší léta, kdy na průmyslovce vynikal v atletice. A skutečně, doběhl k silnici v rekordním čase, ale současně s projíždějícím autobusem MHD.

V tu chvíli mi zaslzelo oko, poněkud více než odpovídalo mírnému JV proudění. Na zádech jsem pocítil jakýsi chlad, který jsem přisoudil mé peněžence v zadní kapse, zřejmě začala trénovat na očekávaný průvan, který v ní nastane po návštěvě našich modelcenter při obstarávání náhradních dílů na opravu. A navíc ten autobus.

Ten ale vše šťastně minul, přece jenom jej řídil hodný šofér. Béda sebral přednostně ze silnice trup a další části jsme dohledali v příkopu. Rozsah škody nebyl nakonec z mého pohledu nijak tragický, nemá cenu ho rozepisovat. Vlastní sloup, veřejný to majetek nedošel žádné újmy. Údaj o jeho průměru, který bylo možno snadno odvodit od jeho otisku na náběžce pravého křídla, považuji pro vás za nadbytečný.

Ovšem Béda konečně získal vyčerpávající odpověď na to, jak je to křídlo vlastně uděláno - polystyrenové jádro je potaženo dýhou tloušťky 0,6 - 0,8 mm olaminovanou na vnitřním povrchu sklotextilem a náběžka je obyčejná balsa, navrch to vypadá na potah z Oracoveru. Dobré, ne?

Jistě vás ale zajímá nárazuvzdornost motorku, tu považuji za obdivuhodnou (zase ta reklama, třeba mne pan Tinka alespoň pochválí!). Trup (už bez křídla a stabilizátoru) šel po parabole "hubou přímo do betonu" z výšky asi 5m. Náraz zachytil především unašeč vrtule, který se opřel o čelo trupu. Spolu s jedním vrtulovým listem byl na odpis.

Motorová přepážka se vyloupla, ale co bylo motoru? Nic! Pouze se o 2 mm vysunulo zadní čelo, což se přes měkkou podložku opatrným stiskem ve svěráku snadno napravilo.Trocha štěstí při té smůle a k tomu dobře zakalená pětka hřídelka na motorku - to má přece jen své kouzlo.

Celkem mne ta rána přišla na pětikilo, pánové Sviták a Vaňouch mi s pochopením pomohli zahladit za tento obnos můj žal , dva večery jsem pak měl bez televizních mordů, ale v mojí příjemné dílničce mi nějak nechyběly. Třetí den se už zase vesele létalo jako by se nic nestalo, zahlazené šrámy jsou téměř neznatelné, tak co. Křest nového éra se tedy zdá být za mnou.

Doufám. Zdraví vás opět J.F. - LMK ČSA