 |
|
||||
|
||||
|
Tornádo, zachraň se kdo můžeš !!!! Takhle by to mohlo vypadat při svahovém kombatu, když se na Vás přiřítí tento živel. Nedávno se na trhu objevila novinka v kategorii kombatových samokřídel - Tornádo 11. I když jsem příznivcem konkurenčních modelů vyráběných firmou Velkom a mám (nebo jsem měl, než jsem zničil) od této firmy doma Twist, Warhawk, Twist a Tomahawk I a Tomahawk II. Nedalo mi to a zakoupil jsem novinku Tornádo 11 vyráběnou firmou Telink. Vedly mě k tomu dva důvody. První je, že vím, že pokrok ve vývoji modelů jde kupředu a neustále je co zlepšovat a já chci být "IN". Druhý je velmi prozaický - neměl jsem doma co stavět a už mi to scházelo a článek v RC revue 4/2001 mě zviklal. V modelářské prodejně JINO jsem zakoupil Tornádo 11 (1.180,- Kč) a hned jsem k němu vzal přijímač s dvojitou konverzí HITEC Micro 555. Poslední dobou jsem viděl, jak dochází při létání více modelů k rušení sousedovým vysílačem. Právě dvojité směšování by mělo tyto problémy minimalizovat. Doma jsem si připravil 2 standartní serva HITEC HS-303, akumulátorvý pack 5x450mAh, pípák BEL a prodlužovací servokabel. Serva je dobré použít standadní a co nejlevnější. Uvědomme si, že se do nich bude narážet a budou vystavena dost hrubému zacházení. Nejlevnější serva, co jsem viděl byla GWS za cca 259,- Kč. Stavbu jsem až na malé vyjímky prováděl podle návodu. V návodu je ale dost mezer. Ne, že by informace chyběly , naopak je jich tolik, že jsem se v nich nemohl vyznat. Třeba ve stavebnici jsou dodávány dvě destičky. Jedna překližková, druhá plastová. Nepochopil jsem, která je k čemu. Posloupnost stavby je trochu zmatkovitá. Obrázek zatížení křídla při slepení polovin je umístěn na hned začátku návodu a ne až při vlastním lepení. Pro doplnění - hmotnost mnou použitého akumulátoru byla 78 gramů. Nejlepší kapacita, kterou používá hodně pilotů je 700 mAh v pětičlánkovém packu z metalhydridových mikrotužek. S články o hmotnosti cca 80 gramů vyjde těžiště úplně přesně. Ono to není jednoduché napsat návod na stavbu modelu, který je určen jak pro úplné začátečníky, jimž zodpoví všechny otázky, tak pro zkušené modeláře z kterých zároveň nebude dělat trouby. Tornádo je vyrobeno z nového bílého EPP, které je pěkně tvrdé a houževnaté. Moc se mi líbí. Začal jsem slícováním dřevěných nosníků se žlábky v EPP. Bylo nutné použít hoblík. (To dělám nerad.) Potom jsem se chystal zalepit nosníky do křídla. Pomocí doporučovaného epoxidu nebo vteřinového lepidla. Konzultoval jsem celou stavbu s Rogerem Svatoněm. A ten A ten mi poradil, abych k tomu místo toho použil polyuretanové lepidlo PUREX. Dobře jsem udělal ! Lepidlo je pevné a lehké. Pokud přes spoj po délce použijete skelnou pásku, tak nepřeleze, ale nádherně vypění do pórů EPP. |
||||
|
||||
|
||||
|
Stejným způsobem jsem slepil poloviny křídla. Přesně podle návodu jsem po dobu zaschnutí zatížil obě poloviny kvůli správnému vzepětí. V návodu je napsáno, že si mám přichystat skelný papír, nikde jsem se však nedočetl, co mám sbrousit. Zkoušel jsem sbrousit povrch křídel. Bohužel se zlou jsem se potázal. Povrch se drolil, chlupatěl a bylo to čím dál horší. Nakonec jsem povrch uhladil modelářskou žehličkou. Rozhodně se mi nepodařilo dosáhnout dobrých výsledků. Jarda Kohout na svém Tornádu dosáhl zrdcadlového povrchu první třídy. Takže to jde, já to jen neumím. Rozmýšlel jsem si použití bowdenů místo táhel. Nebyl jsem si však jistý, jestli je to dobrý nápad. Roger mi to rozmluvil a potvrdil mojí teorii, že bowdeny znepřesní ovládání. Vzniká na nich totiž nežádoucí vůle daná prohýbáním bowdenů. Pak jsem zabudoval serva, akumulátor, pípák a přijímač. Pomocí nože a trafopájky to šlo snadno. Kvůli servům jsem nedělal díru skrz celý profil, kterou bych pak musel kusem EPP zakrývat. Jenom jsem vypálil tolik hmoty, kolik bylo nutné. Skrz jsem udělal pouze otvor pro páku serva. Tu jsem před tím zkrátil o třetí dírku a vidličku zastrčil do dírky druhé. Jinak by totiž páka byla příliš dlouhá a koukala by z profilu ! U elevonu jsem použil také druhou dírku. |
||||
|
||||
|
||||
|
Všechny komponenty jsem ovázal izolepou a uchytil na místo pomocí tavného lepidla. Nezapomínejte na jednu důležitou věc pri vestavbě komponent a dovažovacích olůvek. NEZAPOMEŇTE - Pravidla kombatu jednoznačně určují, že ve vzdálenosti jednoho palce (2.54cm) od náběžné hrany nesmí být nic umístěno. Jistě to má svůj důvod při nárazu modele do soupeře (nebo jeho modelu :-). Jen pro zajímavost ještě uvedu, že podle pravidel je max. rozpětí modelu je 124,5 cm (49"). To je však údaj zajímavý spíš pro výrobce a konstruktéry modelů. Zbývalo připravit elevony. Jsou proti původnímu Tornádu vyrobeny z pevnějšího polystyrenu a nemají profil. Moc mě potěšilo, že jejich konec je seříznut z výroby tak, aby při pádu na bok neutrpěly. Kdopak to asi tenkrát vymyslel ? Že jsem si to nedal patentovat ! :-) Neodolal jsem a aby nebyly elevony za chvíli ohnuté jako oslí uši, vlepil jsem do jejich konců uhlíkový pásek. Naopak středy elevonu bylo nutno seříznout. Jinak to nevypadalo pěkně. Důkladně jsem celý střed křídla zpevnil skelnou páskou. Směrové stabilizátory jsem přichytil oboustrannou lepící páskou a izolepou se skelným vláknem. Tunýlky v coroplastových směrovkách jsem přelepil průhlednou izolepou. Pak jsem model potáhl barevnou izolepou. Každou polovinu křídla křídla jinou barvou. Zvolil jsem kamufláž v barvě RadioActivE. Koupil jsem na vyzkoušení stříbrnou lesklou izolepu. Polepil jsem s ní kus křídla v kterém není anténa. Kovová fólie totiž stíní rádiové vlny. Zjistil však, že folie má snahu se krabatit a dělat vlny. Lepidlo je asi nekvalitní. Musel jsem ji strhnout a nahradit bílou. Snad jen pro zajímavost. Pokud kontrolujete těžiště během stavby nenechte se zmýlit tím, že nepotažený model je těžší na předek. Po potažení barevnou izolepou se těžiště posune trochu vzad. Když už jsme u váhy, tak celková hmotnost modelu 530 gramů mi vyšla na zadní povolené hranici. Nedaří se mi postavit jakýkoliv model tak, aby byl co nejlehčí. Snad příště. Ještě jsem špici modelu přelepil elektrikářskou izolační páskou. Je poddajná a dobře se vytvaruje podle kulatého tvaru špičky. |
||||
|
||||
|
||||
|
Ještě jsem zadělal do Tornáda háček na vystřelování modelu pomocí gumicuku. Nejedná se háček v právém slova smyslu, ale o polyamidový šroub. Ten jsem zvrchu zatlačil do středu křídla 5mm před těžiště. Zespodu jsem našrouboval plastovou matku, která se k těmto šroubům prodává. Ta má osazení cca 4mm vysoké. Po zašroubování zaleze toto osazení do profilu. Druhou matku jsem jako kontramatku našrouboval také. Osazení tentokrát utvoří háček. Tím je kombatový model hotový. Trvalo mi to "nezvykle dlouho" - celý víkend. Taktak jsem to za sobotu a neděli stihnul. Následoval totiž státní svátek 8.května a já jsem měl s klukama domluvené létání na hradecké sjezdovce. Po vyhození do vzduchu byl model snad i vytrimovaný. Nebylo potřeba vůbec nic měnit, ani nastavovat. Pomohla určitě i náhoda :-). Shrnu-li to, je Tornádo 11 skvělý stroj s perfektními letovými vlastnostmi, jenž vyvolává v přihlížejících silné emoce a pilota nepřekvapí žádnými záludnostmi. Je to model u kterého pustíte kniply a on letí dál, jak je stabilní. |
||||
|
||||
|
Míč je nyní na straně VELKOMu. Už se těším na připravovaný Tomahawk S se zesílenou konstrukcí. Tipuji, že se vrátí zpět ke koncepci se zpevněným křídlem pomocí nosníku. Mile by překvapilo použití nosníku z netradičního materiálu, jakým je uhlík nebo laminát. Ve světě se trend tímto směrem ubírá. Prospěch z kvalitně vyvinutého a vyrobeného modelu bude mít vždy hlavně modelář. Tornádo 11 posunulo laťku hodně vysoko. |
||||
|
||||
|
||||
