V pondělí 27.12.99 okolo 20:00 hodiny jsme já (Jarda Řešátko) a Pavel Stehlík vyrazili na naše první noční létání. Foukal jižní vítr 3-5m/s, teplota byla okolo 0 stupňů Celsia, celkem slušná tma, no prostě ideální podmínky pro noční souboj na Vidouli.

Naše vybavení bylo celkem prosté. Pavel své Tornádo vybavil svítivými LED diodami. Na směrovky použil žluté a do středu křídla připevnil červenou diodu. K napájení využil přijímačové baterie. Napětí k diodám přivedl přes odpor pomocí vlasových měděných vodičů. Já jsem na Tornádo pomocí průhledné izolepy připevnil chemická světýlka pro rybáře, svítící zelenkavým světlem. Na každou směrovku jsem dal jedno. Dále jsme byli vybaveni Pb akumulátorem 6500 mA/h se dvěma reflektory 15 a 50W.

Když jsem dorazil na Vidouli, Pavel již létal. Okamžitě mě seznámil s prvními dojmy. Proti světlejší obloze byly zřetelné obrysy modelu a diody byly také dobře viditelné, problémy začaly, když se s modelem létalo proti zářícímu sídlišti. Žlutá barva diod rozhodně není ideální. Byl jsem velice zvědav, jak na tom bude můj model. Rybářská světýlka byla vidět lépe, ale příště asi použiji ještě jedno na střed křídla. Po chvíli „obyčejného“ nočního létání jsme se vrhli na souboj.

Noční souboj má svoje „špecifiká“. Protože svůj model dost často řídíte po paměti a zcela Vás tato činnost zaměstnává. Občas vůbec netušíte kde je model soupeře. To se někdy pozná až podle charakteristického třesku srazících se modelů. Takto jsme se střetli několikrát, vítr byl totiž velmi slabý a modely musely létat v přesně vymezeném koridoru. Hledání modelů bylo velice snadné, model svítí a také nám v tomto okamžiku pomáhalo zářící sídliště. Záměrný sestřel se dařil daleko hůře než ve dne, ještě více chyběla prostorová orientace. Přesto všechno je již jeden bodík na světě. Souboj nás velice bavil a skončil až když se nám povedlo „očesat“ všechny LED diody

Teprve pak přišla chvíle na vyzkoušení 50W reflektoru. Zatímco já jsem létal, Pavel svítil na model. S Tornádem se dá létat na velice malém prostoru, a tak byl výkon reflektoru dostatečný. Bylo to úplně bezva, škoda, že jsme nevzali foťák.

Pravděpodobně by bylo možné připevnit si reflektor na hlavu a svítit si sám. Hned mě napadá, že při takovémto souboji by přibyla další podlá taktika boje, zvaná oslnění. Je samozřejmé, že by se jednalo o oslnění reflektorem a ne výkonem pilota.

Létání jsme zakončili až ve 22:00 hodin značně prokřehlí. Během těchto dvou hodin teplota výrazně klesla a na modelech i autech se objevila námraza. Už se velice těším na hojnější účast a opravdickou tmu bez zářícího sídliště. Možná i trochu tepla.

Chcete to zkusit také ?

Tak ještě pár informací o chemických světlech. Zakoupil jsem je v pražských rybářských potřebách ve Slezské ulici nedaleko Vinohradské tržnice. Přesné obchodní označení je : Knicklicht, 5670, Admiral. Cena 15 Kč za kus. Světýlko je 39mm dlouhé a průměr má 4 mm. Po „zlomení“ (ohnutí při kterém je slyšet prasknutí) svítí 12 hodin nazelenalou barvou, odborníci ji nazývají světluškovou. Bohužel prý existuje pouze tato jediná barva. Světýlko jsem zkoušel přilepit červenou izolepou, ale svítivost se radikálně snížila. Zdá se, že je možné létat i s jednou barvou světýlek, ovšem při souboji…. Něco určitě vymyslíme. Moje představa je zatím asi takováto. Na střed křídla se připevní malá svítilnička, asi jako na klíče. Měla by být osazena různými počty a barvami LED diod, na koncích křídel by byla ideální chemická světla.