Domeček na Lomcováku


Michal Polák

Společné létání - Kombat (7.9.00)

Dne 13.7. jsme byli kontaktováni Michalem Machem a domluvili jsme společné létání. Michal nás nesměle ujišťoval, že nelétá dlouho a že nepůjde o plnohodnotný boj, spíš o společnou akci. My jsme se těšili, že nám ukáže pořádné místo na svahový kombat v okolí hradecka.

Sešli jsme se tedy 16.00 ve skladištní oblasti. Účast byla plná náš RadioActivE Kombat Team a Michal Mach. Všichni jsme byli vybaveni svými bojovými stroji a já vzal sebou raději i nabíječku. Sedli jsme do aut (na jednoho člověka připadalo 0.75 auta). Celý konvoj vypadal velkolepě, chyběli snad jen motorky vpředu. Michal nás dovedl až pod nádherný kopec v Libranticích. Převlékli jsme se rychle do civilního oblečení, pod kopcem bylo totiž mokré a dost hluboké bláto. Než jsme se stačili převléknout, létal už Michal se svým Stingerem vysoko ve vzduchu.

To byl příšerný pocit. Přidali jsme do kroku, abychom tam už byli taky.Shodili jsme všechny věci na hromadu, zapnuli vysílačky a vrhli jsme svoje kombaty do vzduchu. Musím dodat, že jak rychle jsme je vrhli do vzduchu, tak rychle byli z toho vzduchu dole.

Naše netrénované prsty prostě nezvládli ten nádherný, silný, pro kombat optimální, proti svahu vanoucí vítr. Michal zatím předváděl se svým modelem ve vzduchu akrobacii hodnou mistra republiky. Koukal na nás jako, že si z něj děláme legraci.

Bohužel zde nastal klasický jev. Z mých článků může nezasvěcený čitatel nabýt dojmu, že jsme mistři světa, všechno umíme a všude jsme byli. Nenechte se mýlit mnohdy popisuji své neúspěchy a nebo pouze rozvádím své nápady (které je často třeba dotáhnout do konce).

Bylo to ponižující - my pořádáme akci a pak neumíme pořádně létat. První co nás napadlo bylo, že máme špatně postavené modely. (Přeci nezačneme hledat chybu u sebe :-) Půjčili jsme svoje nádobíčko Michalovi. Ten pak předvedl s našimi stroji všechny ty parádičky


.......a já pořád co je to ten KABEL UČITEL-ŽÁK :-)

Vzal jsem do ruky jeho Stingera a ostuda se opakovala. Teď už nebylo pochyb,že "závada je na naše přijímači". Začali jsme tedy brát pilotní lekce.Co se mě týká, já nemám rád organizovanost a podobné věci. Na co si nepřijdu sám, z toho nemám tu pravou radost.

Příručku "Jak se ovládají modely letadel řízené vysílačkou" jsem také nikde neviděl. (Asi ji budu muset napsat, až nasbírám víc zkušeností :o).Nezbývá mi než zkoušet to znovu a znovu. Teprve modely z EPP mi toto experimentování umožnily. Často mi pomohou dobře míněné rady kolegů a přátel(i zahraničních). Naštěstí byl Michal ochotný věnovat se nám každému zvlášť a trochu otesat naše reakce.