|
|
|
|
Když jsem se dozvěděl o tom, že se už zase blíží halové létání s pomalými modely, ani chvilku jsem neváhal a zmobilizoval Libora a Tomáše. Minulý ročník (a ještě..) mě nadchnul, takže jsem ani na okamžik nezapochyboval o účasti na tomto halovém klání. Místo konání bylo shodné jako minule tj. tělocvična Riegrovy sady II. patro. Děti do 150 cm měli vstup zdarma. Visela tam tabulka z Corroplastu jako vymezení metru a půl. Můj pokus projít s pokrčenými koleny však slečna u vchodu se smíchem odhalila a tak mi nezbylo než zaplatit. |
|
|
|
|
Uvnitř už bylo všechno v plném proudu. Hlavně jsem byl zvědavý, jestli to bude stejný masakr jako vloni. Všechno bylo jinak. V hale poletovalo hejno samokřídel z EPP. Nevěřil jsem vlastním očím. Nerozbitný Slow Flyer !!! Můj sen se splnil. Ve vzduchu jich poletovalo asi pět. Vypadalo to, jako když píchnete do vosího hnízda. Piloti pokoušeli sundat ze vzduchu protivníkův stroj. Občas se dvě samokřídla srazila a obě spadla na zem. Nejednalo se tedy o pravý kombat. Hlavní však je, že se téměř nic havarovaným modelům nestalo! Nepočítám vypadlou pohonnou jednotku - ta je v modelu upevněna skelnou páskou a s jejím "vycestováním" se počítá. Nejhorší vzniklá škoda bylo uražení oranžové vrtule. Jak jsem koutkem oka zahlédl, tak závodníci jich měli slušnou zásobu. Nechápal jsem dobu letu. Přišlo mi, že to EPP drží ve vzduchu celou věčnost. Přitom se nejednalo o pomalý let s využitím klouzavosti modelu, ale o agresivní motorový let. Dokonce by se dalo zapochybovat o přívlastku SLOW. Hned po přistání jsem se vydal na obhlídku do depa. Co jsem zjistil: |
|
|
|
|
Jedná se o EPP samokřídlo Warhawk, což je TOMAHAWK II se zkráceným rozpětím. Jako pohon slouží různé jednotky. Viděl jsem 280-ku s převodovkou, Potenského POT02 a jiné. Nejčastější osazenou vrtulí byla oranžová GWS. Někteří ji měli i na klasických letounech JUNIOR. Asi je fakt dobrá. Na obrázku je její srovnání s uhlíkovým speciálem. |
|
 |
|
|
Serva jsou použita co nejlehčí mikroserva (HITEC HS-55, Graupner C-141). Na dračku šli od Potenského průhledně-modrá pidiserva se zabudovaným odporem pro snížení nárazového proudu. Přijímač řady mikro 5-14 gramů a odpovídající regulátor. Až sem by se dalo říct normální slow flyer. Pohled na použité akumulátory mi však vyrazil dech a to hlavně cenou. Jedná se o Lithium-Iontové články za bratru 959,- Kč. To je cena, za kterou se zde prodávali Esotop spojené do packu. Doufám, že je to "zvýhodněná" cena pro tuto akci a normálně se budou dát koupit za pochopitelné peníze. Jedno je jasné, pro tento model bude jejich použití z důvodu dodržení hmotnosti samokřídla nutné. Jenomže, znáte to, tím investice nekončí. Nový typ akumulátoru = nový nabíječ. Viděl jsem zde prodávat jednoduchý nabíječ za cca 450,- Kč. Stejné články se používají v mobilních telefonech a snad lze využít i nabíječ pro mobil. Výhodou je, že nemají paměťový efekt. :-( ještě aby ho za ty prachy měly). |
|
 |
|
|
Většina soutěžících tyto problémy díky počítačovým nabíječům (SCHULZE a spol.) neměla. Ptal jsem se pana Janka, jaká je náhrada Lithium-Iontových článků něčím, co "není ze zlata". Odpověděl, že se dá použít i běžný šestičlánek Ni-Cd SANYO 110mAh (á 53,- Kč), za cenu podstatného zkrácení doby letu. Místo 20-ti minut se létá asi jen 6 minut. |
|
 |
|
